S radostí a úsměvem se musím podělit o nečekané milé překvapení.
Díky naší práci a aktivitám jsme byli Moravskoslezskou vědeckou knihovnou oceněni čestným uznáním u příležitosti vyhlášení Čtenáře roku 2020, které proběhlo v úterý 10. 3. za přítomnosti samotného Jana Amose Komenského.
Moc děkujeme.
knihovnice, Lenka Klemšová
4. března 2020 k nám zavítali senioři v rámci mezigeneračního projektu Dopis vnoučeti, který připravila Národní kronika spolu s projektem SenSen (Senzační senióři). Myšlenka vznikla v roce 2016, kdy psycholožka Elzbieta Dryll z katedry psychologie Varšavské univerzity iniciovala tentro projekt ve spolupráci se Sonjou Ehret z Gerontologického institutu na Univerzitě Heidelberg oslovily desítky seniorů po celém Polsku a Německu a požádaly je, aby napsali dopis reálnému či imaginárnímu vnoučeti. Nechyběly ani dotazníky o kvalitě života, jejich analýza a srovnání obou zemí.
V roce 2019 se projekt rozběhl také u nás, v České republice.
Moc si proto vážíme toho, že si senioři pro své mezigenerační setkání o vzájemných vztazích nejmladší a nejstarší generace vybrali právě naší školu. A jakpak tedy celé dopolední setkání vypadalo?
Vše se neslo v příjemné povídavé atmosféře, četly se dopisy vnoučatům, senioři představovali své dobové fotografie žákům 9. tříd s komentáři o tom, "jak to tenkrát bylo, když byli např. v jejich věku, čemu se věnovali, co dělali" a zpětně žáci zase okomentovali své fotografie ze svého současného života. Témata fotografií byla předem dána:
Kategorie č. 1 – zážitek: místo v okolí bydliště, kde zažili v dětství něco zajímavého
Kategorie č. 2 – volno: místo, kam v dětství chodili, když měli volno (například: kde si hráli nebo sportovali)
Kategorie č. 3 – rande: místo, kam chodili v době dospívání na rande
Kategorie č. 4 – oslava: místo, kde v dětství slavili rodinné oslavy
Kategorie č. 5 – kamarádi: místo, kde v dětství trávili nejčastěji čas s kamarády (spolužáky nebo kamarády ze sousedství)
A tak se sedělo, povídalo, smálo, skákalo přes švihadlo, přebíraly se provázky na prstech, recitovaly básně a porovnávaly se vzájemně životy seniorů s životy dnešní mládeže, včetně vzájemných vztahů.
A jak to máte vy se svými prarodiči? Vídáte se, povídáte si, znáte se, uděláte si na sebe čas?
1. část prezentace SenSen ze setkání s žáky naší školy
2. část prezentace SenSen ze setkání s žáky naší školy
knihovnice, Lenka Klemšová
Čtenářský klub - čtvrtek - mladší žáci
Protože zkoušíme napsat komiks do soutěže s Gradou, zjišťujeme, že to není jen tak jednoduchá věc. Ono se řekne bubliny, ale jak do nich má člověk napsat všechen ten text? Aha, no né, taková jednoduchá věc. Místo, abychom nakreslili bublinu a pak do ní vkládali text, napíšeme text a pak ho obalíme bublinou. A vůbec, list komiksu, že je nazýván tabulí? To je jako ve škole. A jednomu políčku že se říká panel? A že v tom panelu nemusí být bubliny? A že mohou mluvit i předměty, aniž by opravdu mluvily, tedy opět bez bublin? A že a že a že....
Zkuste to s námi. Zkuste namalovat obyčejné zavřené dveře. Pak zavřené dveře, za kterými je něco dobrého, pozitivního a pak... naopak dveře, ze kterých, když se na ně podíváte, hned cítíte, že je za nimi něco negativního. Naposledy zkuste namalovat dveře, zavřené dveře, za kterými je tušit něco tajemného, strašidelného. No a když to všechno máte, zkuste si prověřit své kreslířské umění na kamarádovi. Uhádne, které dveře jsou které?
Jak se s tím popral autor knihy Komiksový náčrtník, Petr Kopl a jak se s tím popraly děti ze čtvrtečního čtenářského klubu, to už můžete vidět na fotografiích.
knihovnice, Lenka Klemšová
