V rámci učiva přírodopisu 7.ročníku probíráme téma Ptáci a s ním je spojené i zkoumání ptačího resp. Slepičího vejce. A tak jsme se na něj podívali zblízka, ale pod jiným úhlem než děláme běžně v kuchyni .
První úkol zněl snadno - kružítkem nebo jiným ostrým předmětem udělat dírku do vápenité skořápky vytvořit otvor o velikosti 2x2 cm aniž bychom porušili papírovou blánu, která se nachází těsně pod skořápkou. Ukol zněl snadno, ale vlastní provedení už tak jednoduché nebylo. Našli se i tací, kterým se podařilo vajíčko celé rozbít a "vylít" na misku.
Pod vlastní vápenitou skořápkou se nachází papírová blanka a uvnitř vajíčka po vyklopení na misku jsme mohli pozorovat řídký i hustý bílek, žloutek obalený žloutkovou blánou, kde jako tmavší místo je vidět zárodečný terčík. Poutka, která drží žloutek na svém místě. A také vzduchovou bublinu.
Další neporušené dvě vejce jsme podrobili zkoušce kyseliny, a to konkrétně kyselině octové - použili jsme klasický domácí ocet a pak koncentrované kyselině chlorovodíkové, která je součásti přípravků na odstranění vodního kamene. Po vložení vajíčka do kyseliny nastala bouřlivá reakce doprovázená velkým množstvím uvolněné pěny, v octu probíhala reakce mnohem pomaleji.
Na konci našeho pozorování se vaječná skořápka v kyselině chlorovodíkové kompletně rozpustila, vajíčko zůstala jen papírová blána a bylo vidět, že došlo k poškození (= denaturaci) vaječného bílku, zkrátka vajíčko se "uvařilo". V octu celá reakce probíhala mnohem pomaleji.
Nechali jsme obě dvě vajíčka v kyselinách ještě do druhého dne a výsledkem bylo, že opravdu kyselina chlorovodíková "uvařila" bílek a z části i žloutek, který se "zdrcl", kdežto v octu došlo pouze k rozpuštění vápenaté skořápky, zůstala jen papírová blána a vnitřní obsah vajíčka byl neporušen. My si zároveň tímto pokusem odpověděli na otázku "co se stane, kdybych se kyseliny chlorovodíkové napil"...nikdo z nás by nechtěl, aby jakákoli část jeho těla dopadla jako onen bílek nebo žloutek.
Mgr. Vladimíra Horáčková
