Naše škola se zapojila do pilotního projektu Nová informatika. Cílem je rozvoj systematického a efektivního řešení nejrůznějších problémů, trénování preciznosti, tvořivosti, cílevědomosti a logického myšlení. Proto jsme jako nejvhodnější formu výuky zvolili pro začátek programování robotů.
Každý žák musí nejprve dobře logicky promyslet postup, jak dovést robota k cíli tak, aby pomocí co nejmenšího počtu příkazů splnil daný úkol. To se snadno řekne, ale některým dětem dá již "zabrat" pouhé vymýšlení správné cesty a co potom ještě použít příkazy a mít program co "nejkratší"? Ale trpělivost a mnoho "pokusů / omylů" dokázalo na tvářích našich mladých programátorů i vyvolávat úsměvy, zejména když robot nedělal to, co od něj autor programu předpokládal!! Takže do hrobového ticha v učebně se občas ozval i nějaký ten výkřik typu "Kam to proboha zase lezeš?!" nebo "Však jsem ti napsal, že se máš otočit doprava!" a dokonce "Ty jsi fakt blbý, já už nevím, jak ti to mám napsat!!"
Samozřejmě, že chyba nikdy není ve stroji (robotovi) ale v tom, kdo mu příkazy zadává, proto po uklidnění nervů bylo nutno najít chybu v programu a celý proces programování opakovat. Nakonec se všem podařilo úspěšně sestavit programy tak, že je robot poslouchal na slovo. Za všechny spolužáky shrnul první hodinu programování Michal slovy:"Tak programováním se asi živit nebudu, protože sice je to superplacená práce, ale bolí mne z toho mozek!"
Věříme však, že ho mozek určitě bolet nebude, protože v další hodině informatiky nás čeká programování, ale v trošku jiné podobě. Jaké? O tom zase až příště...
Mgr. M. ZEMÁNEK
